Novinka: Cestopis OHŘE/EGER 3. díl 

   Proč číst právě cestopisy od pana        Pavla Tůky ?


Inspirují vás k cestování: Cestopisy často popisují  místa, zajímavé kultury a fascinující zážitky, což může podnítit touhu prozkoumat nové destinace.

Získáte více znalostí: Cestopisy mohou být užitečné zdroje informací o konkrétních destinacích, historii, kultuře, jídle, dopravě atd.

Osobní příběhy: Sdílení osobních příběhy a zážitky, což umožňuje čtenářům lépe pochopit život v různých částech světa.

Rozšíříte si obzory: Čtení cestopisů umožňuje lidem, kteří nemohou cestovat, prožít alespoň část dobrodružství skrze slova.

Zlepšíte si jazyk: Můj cestopis je dvojjazyčný (čeština/němčina). V cizím jazyce můžete rozvíjet své jazykové schopnosti a lépe porozumět cizím kulturám, či v našem případě našim sousedům.

Tipy na výlety: Před vycestováním může čtení cestopisů poskytnout užitečné tipy, rady a nápady, jak plánovat a na co se připravit.

Relaxace a únik: Cestopisy mohou sloužit jako skvělý způsob odpočinku a úniku od každodenních starostí a problémů a nabídnout skvělý čtenářský zážitek.

Číst cestopisy je dobrý způsob, jak se nechat inspirovat, dozvědět se něco nového z minulosti a užít si dobrodružství z pohodlí vašeho domova

                         Cestopisy OHŘE/EGER

Mini knižní nakladatelství Pavel Tůka.


Cestopis, který pobaví, ale i zaujme. Kupte si cestopis Ohře-Eger, který vás provede zajímavými místy, o kterých se na internetu nedozvíte v tak srozumitelné a v čitelné podobě, jako je popisuje Pavel Tůka, který pro vás napsal tento česko-německý cestopis. Více na knihy-tuka-cz.

Právě 8.12 2024 vyšel 3. díl cestopisu Ohře – Eger. Ten navazuje na 2. díl v osadě Wellerthal, odkud se dostáváme podél řeky po proudu do obce Neuhaus an der Eger. Tato obec leží pod horou Schlossberg (587 m.n.m), což je původně sopka z třetihor. Na je jím vrcholu v letech 1389-1412 stával hrad Neuhaus . Z tohoto hradu se nic bohužel nic nezachovalo. Dnes na jeho místě alespoň stojí malá chata horských záchranářů. Od ní je nádherný výhled do kraje. Samotná obec vznikla až po zániku hradu Neuhaus . Po něm má i své jméno. Po rozhledu do kraje z hory se vrátíme dolů do obce Neuaus an der Eger. Následně se vydáme do města Hohenburg an der Eger. A cestu tam si můžeme zpestřit výběrem ze dvou zajímavých tras.

1) Horní trasa se ubírá přes osadu Steinhaus s výletní restaurací. Od ní vede alej k okraji lesa, kde stojí malá kaple Fatima. Dále postupujeme lesem na dva vrcholy. Také ty řadíme mezi bývalé třetihorní sopky. Jmenují se Stein-Berg (653 m) a Heiligenberg (651 m).  Je odtud nádherný výhled na obec Schirnding, město Hohenburg an der Eger i na Českou stranu, kde se modrá na vodní nádrž Skalka, rýsuje Pomezí nad Ohří výše a nad ním spatříme i Bismarckovu rozhlednu. Následně se vydáme příjemnou cestou dolů do našeho cíle, města Hohenburg an der Eger.

2) Dolní trasa není již tak náročná, ale je neméně zajímavá. Vydáme se po ní zpět směrem řece a na kraji obce Neuhaus na rozcestí se stočíme doprava po značené cestě E ve žlutém poli pak pokračujeme na další rozcestí. Nyní pro změnu pokračujeme doleva neznačenou cestou přes les a lávku dále přes řeku až do samoty Massemühle. Přes obec Sommerhau dojdeme i tudy podél řeky do města Hohenberg an der Eger.

Vyprávění o městu Hohenberg an der Eger se váže k hradu, který zde nechal postavit Bertholdus de Hohenburg mezi lety 1170-1222. Po roce 1285 koupil hrad Norimberský purkrabí Fridrich III. Velká rekonstrukce hradu začala 1480. To se promítlo hradeb a kruhové věže. Mezi lety 11499-1504 byly opraveny nosníky hradu. A v letech 1621-1622 bylo postaveno 7 zdejších dělových bašt. Posádka mohla být o velikosti až 100 můžu. To ovšem nezabránilo dobytí hradu císařským vojskem roku 1632. Poslední doloženou budovou na hradě byla posléze lovecká chata s kuchyní a bytem pro soudního vykonavatele postavená roku 1666. Posledními úřadujícími vojáky zde byla Napoleonova Francouzská okupační armáda mezi léty 1808-1810.

Samotné město vzniklo z podhradí. Již v roce 1413 tu byl založen Braniborsko-bayreuthským markrabětem vlastní soud. Ten obdržel v roce 1500 od císaře Maxmiliána I právo císařského azylu. Toto městské právo platilo až do roku 1799. Nejvíce město ovšem v novověku proslavila výroba porcelánu od roku 1822, která trvá dodnes. V porcelánce je dnes i k navštívení muzeum porcelánu s expozici porcelánu z oblasti Bavorska i celého světa.

Knihu zakoupíte na knihy-tuka.cz